Bludné kameny nebo balvany se na naše území dostaly se skandinávským ledovcem před více než třemi sty tisící lety.
Náš ,,martinovský Bludný kámen" nepřinesl ledovec, ale dostal se do vsi v polovině dvacátého století v době, kdy se stavěla martinovská hasičská zbrojnice.

Je to obyčejný kámen, nalezený v přírodě, nic nepředstavující, neopracovaný. Do vesnice byl přivezen od řeky Opavy. Měl původně sloužit k zpevnění břehu řeky Opavy v martinovském katastru. Břehy byly zpevněny a určité množství navezeného kamení u řeky zůstalo.

Vodohospodářská správa v Ostravě umožnila martinovským svést kamení na základy stavěné hasičské zbrojnice. Svoz od řeky na staveniště zajistili místní rolníci svými koňskými potahy v poměrně krátké době.

Pro své nadměrné rozměry se kámen nakonec do základu budovy nedostal. V blízkosti hasičské zbrojnice začal překážet. Byl vykopán bagrem při výkopu veřejného vodovodu ve vesnici. Byl odvezen na Pastviskovou cestu. Ani tam neměl klidu, protože překážel provozu na cestě. Nebyl to žádný drobeček. Když byl kámen zvážen na obecní váze, vážil přes patnáct metráků.

Tím že kámen ,,bloudil" po vesnici, stal se ,,martinovským Bludným kamenem".

Uplynulá určitá doba, než se zrodila myšlenka využít kámen jako monument u hasičské zbrojnice. Využilo se ho při oslavách 80. výročí trvání sboru v roce 1976. Od té doby stojí v předzahrádce hasičské zbrojnice v Martinově s kovovou plaketou na sobě, připomínající toto výročí.